V poslední etapě zbylo k vystěhování 13 obcí, jejichž představitelé se spojili ve snaze co nejvíce stěhování oddálit nebo zpomalit. 31. ledna 1944 se obrátili dopisem na protektorátní ministerstvo vnitra ve věci odložení rozhodnutí a 13. února se setkává delegace obcí s protektorátním ministrem zemědělství Hrubým při jeho návštěvě v Brně. Svou žádost opět zdůvodňují nedostatkem náhradních bytů – pouze třetina z 9000 přesídlenců je má zajištěno. Ministr slíbil projednání problému se státním ministrem K. H. Frankem. Žádost se znovu opakuje 9. března a je adresována zplnomocněnci wehrmachtu u říšského protektora generálu Schaalovi a v opise K. H. Frankovi.
Konečné rozhodnutí bylo vyhlášeno na poradě starostů dne 13. března 1944. Bylo konstatováno, že stěhování nelze odložit.
Etapa však byla rozložena na delší období s následujícími termíny:
- k 1. květnu 1944 vystěhovat obce Lipovec, Baldovec, Kulířov, Marianín, Krásensko,
- k 1. červenci 1944 – Kotvrdovice, Rogendorf, Senetářov,
- k 1. září 1944 – Podomí, Ruprechtov, Housko a Molenburk.
Zároveň bylo stanoveno, že pokud kdokoliv z obcí má již zajištěno náhradní ubytování, je povinen se vystěhovat do 1. května 1944. V seznamu obcí chybí Jedovnice, které měly být původně vystěhovány zčásti. Zdá se, že německé velení na vystěhování této obce zcela rezignovalo. Na dodržení termínů ale Němci přísně dbali a obce určené k vyklizení k 1. květnu byly skutečně vystěhovány s nepatrným zpožděním u obce Krásensko. Byl také splněn požadavek plukovníka Hammerschmieda, aby v tomto termínu byla přednostně vystěhována obec Lipovec, kde chtěla německá vojenská správa umístit své lesní a zemědělské dělníky. Stejně tak byl dodržen i termín vyklizení obcí k 1. červenci 1944.
Jinak tomu bylo u posledních obcí, kde vyvrcholily problémy s ubytováním a stěhováním. Do konce října 1944 bylo vystěhováno Housko.
V Molenburku se stěhování vleklo a bylo dokončeno za stálého nátlaku Němců až koncem roku 1944, tedy o celé čtyři měsíce později než bylo určeno. V Podomí a Ruprechtově už rodiny odcházely neochotně a velmi pomalu, takže Vánoce roku 1944 strávila většina obyvatel těchto obcí ještě ve svých domovech.
Dne 23. ledna 1945 bylo rozhodnuto pozastavit stěhování obcí Ruprechtova, Podomí a Rogendorfu…
V této etapě bylo vystěhováno 1314 domů – tedy 6775 osob.